Měl jsem hodinu volno
ráno
mezi procedurami
Žádná práce Žádné chtění
šel jsem mezi usínajícími stromy a nic nečekal
nikdy se nic nestane
naštěstí
Plynul jsem bez vzrušení po hladině času
místní nezaměstnaní metli cestičky
na co asi myslí, když je
zdravím
Odpoutání od života nebolí
Co je to
odpoutání
V hlavě se přepnou programy
Hra, kterou nikdo nevymyslel
která se hraje sama
v nás okolo nás bez nás s námi
slyším
mlčící slovo mezi vteřinami
Vracím se.
Když jsem byl malý
kdovíproč jsem si myslel
že na všechno existuje nějaké vysvětlení
všechno se ví
nebo se bude vědět
až se do toho někdo pořádně pustí
Je to dobrá víra
kterou podsouvám všem dětem
Ale myšlení je zvláštní ryba
která nakonec propadne každou sítí
Zárodek . Bod,
který se sám v sobě rozpustí
Každý to vlastně ví
a propadá se
když má volno
k nijakému cíli
Naštěstí máme tělo
které se unaví čímkoliv
aby zítra mohlo běžet
usíná
záznam končí v půli
a nic se nestane…
Zdravím vás, LOGONAUTI.
(26.10.2000)