Komentáře: O zkratkách

Od: Lukas Kalous

Lukas Kalous — Tue, 16 Dec 2008 15:23:23 +0000

pekne filosofovani..
jen Vas zdravim a chci ve zkratce rici, ze se mi to libilo.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Tue, 16 Dec 2008 00:47:49 +0000

Led č.9 je v Kolíbce,
viz [http://ld.johanesville.net/vonnegut-07-kolibka?p]

Vonnegut by se mnou spíš souhlasil, neb jsem nikde neřekl, že evoluční zkratka je ta nejlepší z možných. Vonnegut dokonale pochopil „mechanické piano“ bezbožného světa chaotických náhod a zatím-jako-mlejn-klapající replikace, křehkosti naší kultury – proto se tak smál = zkratka bezradnosti.

Jak najdu v hlavě nejkratší cestu k sousedovi? Vyzkouším v ní, co dokážu. Někdo má větší povodeň, někdo menší. Někdo třeba k tomu sousedovi pronikne tak, že vezme laser či vodní pilu na beton, rozřízne jednu zeď, pak druhou zeď a dírou protáhne velkou pevnou kanalizační rouru – získá trvalé spojení. Nebo si dá mezi balkóny lávku. Zavolá si vrtulník. Atd.

Není jedna „správná“ zkratka – je jen ta, kterou skutečně zvolíme. Jestli ji odzkoušíme v hlavě nebo ji rovnou zkusíme v reálu – zas tak moc se od té řeky evoluce nelišíme, jen v čase: ona tisíciletí, my minuty. Myslíme zkratkami, tj. zobecněními z miliónů roků „evolučních řek“.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Mon, 15 Dec 2008 23:54:43 +0000

pokračování
nebo máte možnost přelézt z balkonu na balkon – trochu riskantně nad dvacetimetrovou propastí, ale s velkým zkrácením té dlouhé cesty a času. Tu druhou variantu byste volil s rozmyslem a musel byste k ní mít nějaký pádný důvod – třeba pokud by hořelo na schodišti vašeho sektoru a přes souseda by to byla jediná možnost záchrany, nebo byste se chtěl blýsknout, jak jste odvážný. Tahle zkratka, ač tolik spořící čas, by se zřejmě ale nestala cestou pro každou další návštěvu – nedošlo by k zacyklování. Příklad jsem si vypůjčil od Součka, který takto uvažoval nad možnými propojeními světů přes černé díry.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Mon, 15 Dec 2008 23:44:24 +0000

Kurt Vonnegut je můj velmi oblíbený spisovatel
a přečetl jsem toho od něj hodně, ale led č. 9 mi nic neříká. Z jakého jeho díla to je? Pokud vím tak se takto přímo žádné nejmenuje, že by jedna mnoha povídek – ty jsem pravda všechny nečetl. Jinak v té evoluci zkratek by s Vámi Vonnegut nesouhlasil neb pravil, samozřejmě že se šklebem jemu vlastním, že důkazem, řízení evoluce nějakou božskou silou, je kapavka, hroši a žirafy.
Mě u VAšich vývodů ta vyšší inteligence přicházející s prvotní yšlenkou také chybí. Chápu, že zacyklování v určitém vývoji může nastat a zřejmě i nastává, ale pak je tu také vědomé hledání zkratek a vyzváření programů. Ta povodeň je živel bez vlastní vůle a vědomí, kdežto Vy, budete-li se chtít dostat k sousedovi bydlícímu za stěnou vašeho obýváku v osmém patře paneláku, ale ve vedlejším vchodě máte dvě možnosti jak to udělat. Budťo sjedete výtahem dolů projdete vašim vchodem na ulici, vstoupíte do vchodu, kde bydlí soused, vyjedete výtahem do osmého patra a zazvoníte u dveří jeho bytu, který leží za stěnou

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 15 Dec 2008 22:09:38 +0000

Program replikace je tedy jakási
„zkratka proti svobodě všesměrné náhody“. Dokud program (cyklický sled vzájemně podmíněných stavů) nevzniknul, s organickými látkami se mohlo dít náhodně cokoli, panoval chaos . Ale jakmile se „motor roztočí“, zacyklení, je-li dostatečně odolné proti dezintegraci, začne organizovat okolí, kam až to jde. Vzniklo „pravidlo“=zkratka. A už to nejde jinudy, zpátky k chaosu: položte kamkoliv do moře nějakou „nelidsky“ anorganicky vzniklou látku – za chvíli ji cyklus „sežere“ 🙂

Přírodní zkratky jsme také schopni modelovat zkratkami myšlenými. Chaos nikoliv. Analogie:)

Krásným příkladem „zhoubné zkratky“ je Vonnegutův led č.9 – znáte?

V lidském světě si můžeme obdobně představit např. všemožné způsoby tvorby kamenných nástrojů. Nejdřív každý „vynálezce“ zkusí kámen štípat jinak, jakoby poprvé. Ale jakmile se začne způsob štípání předávat, učit – vznikne kulturní, paměťová zkratka, zvyk, čím dál efektivnější a „kratší“ – program.

Takže takhle je podle mne „program“ zkratkou.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 15 Dec 2008 21:24:15 +0000

Tak to jsem rád, že někdo taky píše k věci, díky,
už jsem si myslel, že se všichni omezí jen na uvítání.

O zkratkách (modelech, představách… dynamických, statických…skutečných, cyklických) jako kruciálním tématu bych nejradši vymýšlel a psal stostránkový esej – ale ten by nikdo nečetl a já bych při soukání jeho sítě přišel na buben. Takže možná bude série malých „textových klipů“ – uvidíme.

Rozdíl mezi zkratkou jako skutečností a zkratkou jako lidským modelem skutečnosti je zásadní jen zdánlivě. Tahle analogie není jen vnější.

Snažil jsem se ukázat, jak vzniká pro nás nejdůležitější „přírodní zkratka“. Původně nejistý děj, který probíhá každou chvíli jinak (navazování sloučenin na poruchy v jílových sedimentech), náhodou najednou „zaklapne“ – nalezne cestu, která už není nejistá, která si vynucuje stále stejné pokračování: cyklus.

Jednodušším případem téhož je tvorba říčního koryta – povodně jakoby „vyhledávají zkratky“ a jakmile nějaká prorazí cestu např. do průsmyku, původní řečiště oklikou kolem hor zaniká.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Mon, 15 Dec 2008 12:50:24 +0000

To: Ivo Kaipr – II
Je otázkou zda zmenšení při zachování obsahu je zkratkou a zda zkrácení, tedy odstranění něčeho, co tam bylo a už není je stejný případ jako zkratka na cestě. Musím li něco zbytečně obcházet, obeplouvat je zkratka přínosem. Zkratka Beethovenovy symfonie je hudební zločin, a to zejména proto, že se nemůže autor proti takovému zkracování bránit. I když se přiznám, že jsem se také takové zkratky vůči tomuto velikánovi dopustil. Použil jsem II. větu jeho Páté symfonie k portrétu města, které mám rád. No, nechodí mě za to strašit a při střihu jsem ho stále cítil za zády. Hlídal si, abych mu dílo nezprznil. Pokud Vám nevadí dívat se na filmy v rozměru obrazovky lepšího mobilu, tak tady je ten můj hřích k nakouknutí: [http://okodokumentaristy.blogspot.com/2008/10/va]
Jinak za velmi poetické zkracování považuji Postřižiny i když jsem nad zkrácením vlasů paní sládkové trpěl, jako onen holič.
P.S. u Jiřího z Poděbrad jsem se pokusil odpovědět na Vaše otázky.

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Mon, 15 Dec 2008 12:48:46 +0000

To: Ivo Kaipr – I
Taky se pozastavuji, že mi uniklo založení Vašeho blogu a tenhle článek o zkratkách. Inu, čtu asi zkratkovitě. Že Vás tu rád vidím je asi zbytečné psát, nedávno v diskusi jsme to řešili. Takže spíše k Vaší prvotině zde.
„Budu vděčný každé čtenářce neb čtenáři, pokud najde nějaký jiný případ zkratky, která může tak snadno měnit měřítko.“ Vaše zmínka o mapách. Napadá mě černá díra – teoreticky prý možná zkratka mezi vesmíry. Jinak se mi Váš článek líbil a samozřejmě mačkám karmu. Jen drobná dramaturgická připomínka – někdy jsem měl pocit, že směšujete dohromady zkratku s programem – viz buňka. Takový programový zápis v ní vůbec není zkratkou, je v ní celá informace o celém příští stavbě a podobě těla. Proti tomuto zápisu je i ten nejlepší programátor na světě na úrovni negramota. Ty mapy jsou vlastně něčím podobným, vše tam je až po drobné zahrádky.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sat, 13 Dec 2008 17:58:08 +0000

Antoníne,
díky za zdravici.

Od: baudy

baudy — Sat, 13 Dec 2008 15:01:43 +0000

Ivo, to jsou věci
nemám úplně licenci na to Tě jakkoliv vítat, anžto tu prakticky nejsem, ale když jsem se tu po měsíci objevil a zjistil, že jsi se pustli do psaní, nejde Ti neposlat zdravici.

Nabídnu – tak jako předchozí vítači – své hudební přivítání, Maddy Prior vítá svůj spoluhlas, June Tabor. [http://cz.youtube.com/watch?v=DakcxsncHfs]

Ať Ti jde psaní stejně citlivě a lidsky jako komentování.
Tonda