Komentáře: Podzimní mlýnek

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sat, 16 May 2009 14:56:35 +0000

Jardo
jasně, já jsem si trochu říkal, že to T je tam asi schválně, ale nechal jsem to být a šel jen jedním směrem, protože se mi to líbilo. Děd a dět – je zajímavé, jak jsou si ty kořeny podobné. I chování v dětství a dědství je přece podobné – jenom se nám poněkud promění kostra, asi jako ta souhláska.

V řeči je – jaksi samovolně – skryto mnohé, co by tam člověk v prvním plánu nehledal. Je to přece naše vnější mysl. A co je uvnitř, je nakonec i vně.

Od: jarda pinc

jarda pinc — Sat, 16 May 2009 06:40:51 +0000

Ivo…
já si jen chtěl za šťourat v – dědek – děTství, ryze e mentálně.
Ta hrubka tentokrát sedla. 😉

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Wed, 06 May 2009 05:58:07 +0000

no jo, pěkná, moc pěkná!
dědky v ní nevidim
zato krásnou krajinu!

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Wed, 06 May 2009 01:32:37 +0000

Předčasně zadědkovatět?
Člověk přece není jednosměrný. Je, jako když se rozlije voda na vrcholku hory a teče ze všech stran do všech možných směrů – i když jsou všechny dolů.

Takže lze mít v sobě najednou spoustu poloh.

Jestli je tohle dědkovská poloha, to nevím, přece jen to křoví, kterým jsem lezl, do toho bych se s holí možná neodvážil… Nejsem zatím dědek, až budu, bude-li mi paměť sloužit, podívám se sem, a posoudím.

Ale něco na tom být může, vlny nahoru a dolů, možná teď zrovna mládnu 🙂

A to „reálné“ zpoždění… Dal jsem to sem jen kvůli Lucii a její peripatetické inspiraci:
[http://kellnerova.blog.respekt.cz/clanok_disk.as]

Od: jarda pinc

jarda pinc — Tue, 05 May 2009 18:34:27 +0000

Cha …
s bezmála sedmi -letým opožděným a přec předčasným senti -mentem si takhle zadětkovatět. Co to ?